Paleodieta — dieta z pravěku? Dvakrát zdravá není

Autor: Flickr.com/Stefan Kloo

Jezte jako v pravěku, budete výkonnější a zdravější! A ještě možná zhubnete. Tvrdí to alespoň příznivci takzvané paleodiety. Lékaři nad ní ale kroutí hlavou. Proč?

Šíří se internetem jako lavina, existují o ní dokonce samostatné webové stránky, v angličtině stejně jako v češtině. Řeč je o paleodietě, která se, jak už její název napovídá, inspiruje ve starší době kamenné neboli paleolitu. Tvrdí, že pokud se budou dnešní lidé stravovat stejně jako jejich dávní pravěcí předkové, budou také stejně zdraví, protože tehdy například neznali rakovinu, cukrovku, vysoký krevní tlak, mrtvice, ale ani třeba deprese nebo schizofrenii.

Neměli rakovinu, ale zdravější nebyli

Už to je přitom podle odborníka na výživu, internisty Pavla Kohouta z pražské Thomayerovy nemocnice nesmysl. „Argumentace, že paleolitičtí lidé neměli rakovinu, je účelová, nedožívali se takového věku, v němž by se zhoubné nemoci projevily,“ vysvětluje lékař. Připomíná, že lidé v době kamenné daleko spíše umírali na úrazy, banální infekce, hlad.

Paleodieta — byla tu nutnost, ne volba, říká o skladbě pravěkého jídelníčku lékař

Netrpěli samozřejmě ani cukrovkou druhého typu, která je velmi často spojena s obezitou, ale zase, bylo to jen díky tomu, že neustále nedobrovolně hladověli. Ty, u kterých se rozjela cukrovka I. typu, pro kterou je typický nedostatek inzulínu, čekala velmi brzká smrt. A to, zda lidé v pravěku trpěli depresí či schizofrenií, se dá s odstupem až několika milionů let posoudit velice těžko.

Pravěká neboli tuková

Jak tedy má vypadat jídelníček odpovídající pravidlům paleodiety? Něco napoví už označení, pod kterým na ni také můžete narazit, říká se jí totiž také tuková dieta. Obsahuje ve srovnání s dnes doporučovanou zdravou výživou větší množství masa a tuků živočišného původu.

Paleodieta vychází z toho, jak se žilo v pravěku — tehdy se lidé živili zejména lovem divokých zvířat a k tomu sběrem plodů a dalších částí rostlin. Naopak neznali mouku ani cukr, s výjimkou toho v ovoci.

Hlavní zásada zní: měli byste jíst jen potraviny, pro které bylo lidské tělo vyvinuto a které se jedly po dobu několika milionů let. Ty, které přišly s rozvojem zemědělství, jsou podle této teorie zdraví škodlivé, tvrdí to například velký propagátor této diety Američan Loren Cordain. Mezi nevhodná jídla se řadí mléčné výrobky, luštěniny, obilniny, rafinované oleje a cukry. Zakázaný je i alkohol či průmyslově vyráběné potraviny. Maso se naopak doporučuje jíst včetně vnitřností, které jsou bohatým zdrojem vitamínů skupiny B. Jídlo se nicméně může vařit, i když v pravěku to zrovna pravidlem nebylo. K pití se doporučuje voda či bylinné čaje.

Podle Lorena Cordaina by správná strava měla obsahovat 56 až 65 procent jídel živočišného původu a 35 až 44 procent rostlinného původu. Z celkové energie by bílkoviny měly tvořit 19 až 35 procent, ale sacharidy jen 22 až 40 procent energie. Na tuky může připadat 28 až 58 procent energie.

Jak může vypadat jídelníček dle paleodiety:

snídaně: 3 vejce, 10 dkg slaniny
oběd: pstruh na másle, zeleninový salát
svačina: maliny s kokosovým mlékem
večeře: kuřecí steak se žampiony, brokolicí a cibulí

Paleodieta vychází z domněnky, že od té doby sice uplynulo dva a půl milionu let, ale že lidské geny se ve skutečnosti na rozdíl od jídelníčku příliš nezměnily. „Pokud by si mohli lidé v paleolitu vybrat, rozhodně by dobrovolně nevybírali takovouto dietu, byla to pro ně nutnost. To, co bylo nejpodstatnější, bylo velké množství pohybu, všemu ostatnímu se organismus přizpůsobil. Vzhledem k tomu, že tito pralidé neměli léky, bylo pro ně výhodné velké množství bílkovin, zvláště i při krvácení, útěku, útocích, museli využívat svalovou sílu,“ říká lékař Kohout s tím, že moderní doba je absolutně jiná. „Rozhodně nelze paleodietu doporučovat celé populaci, především těm, kteří nemají dostatek pohybu,“ upozorňuje.

Příliš mnoho bílkovin škodí

Přesto lékař paleodietu za něco i chválí — například za omezení spotřeby volných cukrů, tím se myslí zejména různé sladkosti, za omezení spotřeby rafinované bílé mouky a také za velký přísun vlákniny v ovoci a zelenině.

Něco z paleodiety se sice doporučit dá, například méně barviv a průmyslově zpracovaných potravin. Celkově se však moc nehodí pro lidi s dnešním sedavým zaměstnáním, například proto, že je v ní moc masa a živočišných tuků a tím pádem i hodně bílkovin.

Autor: Isifa.cz

Paleodieta není vhodná pro lidi s nedostatkem pohybu

Bohužel si někteří lidé berou z pravěkého jídelníčku zejména to, co jim nakonec může ublížit, tedy množství bílkovin a nasycených tuků. „To je nevhodné zvláště u lidí, kteří se nepohybují dostatečně a nemají svalovou aktivitu. Bílkoviny a nasycené tuky mohou být vhodné při velkém množství svalové námahy a pohybu, ale nikoliv u nízké fyzické aktivity,“ varuje lékař, který rovněž kritizuje doporučení, aby lidé podobně jako v pravěku jedli jen jednou až dvakrát denně.

Opět proto že to nebyla dobrovolná volba, ale nutnost a o jejím prospěchu se tudíž dá pochybovat. „Byly dny, kdy měli paleolitičtí lidé hlad, pak ulovili nějaké větší zvíře a jedli často až do sytosti, tukové zásoby pro ně byla záchrana na zimní dny, na rozdíl od naší doby. Stejně tak populace, která měla vysokou hladinu cholesterolu, přežívala, vzhledem k nutnosti zvládnout stresovou reakci, v dnešní době je naopak nevýhodná,“ říká internista Pavel Kohout.

Připomíná, že lidský životní styl už se změnil dávno — od doby, kdy začali naši předkové obdělávat půdu, přestali trpět takovou nouzí o potraviny, nemuseli jejich shánění věnovat tolik času a měli ho najednou více na intelektuální činnost. I díky tomu se mohla civilizace rozvíjet.

Nedám na paleodietu dopustit

Mnoho lidí však právě na paleodietu přísahá. Nadšeným příznivcem je například student s nickem Michatu, který ji velebí na svém blogu. „Naše tělo potřebuje obrovské množství tuků, které budou naše tělo pohánět bez problémů a bez pomalé a nenápadné vraždy, která přichází po dlouhodobé konzumaci mouky a cukru,“ tvrdí tento mladý muž. Uvádí, že díky paleodietě za dva měsíce shodil jedenáct kilo, i když hlavním důvodem, proč se do ní pustil, bylo, aby se cítil méně unavený. Podle něj je strach lidí z tuků přehnaný, i když si samozřejmě musí dávat pozor, jaké tuky jedí — ty z kvalitního masa nevadí, ty přepálené, jimiž jsou nacucané hranolky, ano.

Odmítá přitom i domněnku, že stravovat se jako v pravěku je paradoxně dražší, protože maso a živočišné výrobky stojí více peněz než třeba rohlíky či průmyslově zpracované potraviny. „Třeba vejce a slanina nejsou nějak závratně dražší než dva rohlíky a balíček plátkového sýru. Nemusíš si kupovat colu, ale piješ levnou vodu. Steak je sice dražší než špagety, ale tučné maso tě nasytí na delší dobu, takže můžeš pak až večeřet, nemusíš kupovat svačinu, protože nebudeš mít hned hlad,“ říká student.